úterý 19. ledna 2016

Kapitola -37-

Vánoce a Nový rok 



Vánoce, Vánoce přicházejí.. 

No dobře.. Tak je skoro měsíc po Vánocích, ale já jsem prostě neměla čas. 

Pár dní před Vánocemi dorazila babička z Pittsburghu. Myslela jsem si, jak babča zvládne kluky sama, a já budu mít pohodičku na pečení cukroví. Ale to jsem se pěkně spletla. Bylo to, jako když tu mám další dítě. Domluvila jsem s Kate a Jeffem, že bych jim ráda ukázala nějaké české zvyky a upekla to již zmíněné cukroví. Z mé představy upéct linecké a rozkrojení jablka se nakonec stala velká událost, kdy jsem uvařila celou štědrovečerní večeři (dobře, trochu jsem si to poupravila, ale oni nemají páru, co vaříme), napekla cukroví jak pro celé sousedství. 


Musím říct, že jsem byla vážně překvapená, že jim to všechno chutnalo. I když možná to jenom předstírali. Naši velkou štědrovečerní večeři jsme měli dvacátéhotřetího protože druhý den jsme šli na vánoční servis do kostela. Musím říct, že se mi to líbilo víc než naše půlnoční. Trochu jsme si tam zabékali koledy a šli jsme domů. Večer jsem ještě zabalila poslední dárky a odnesla dolů ke stromečku. Kluci byli hodně nedočkavý a vypadalo, že ani neusnou. Kate s Jeffem zůstali vzhůru skoro do dvou do rána, kdy se snažili naaranžovat dárky pod stromeček. 




Ráno v sedm hodin jsem už slyšela, jak kluci přešlapují u schodů a dožadují se schválení, že mohou dolů. Museli jsme počkat na všechny členy rodiny a až potom jsme mohli sejít dolů ze schodů a podívat se jestli Santa v noci dorazil i k nám. 
Svačina pro Santu a Rudolfa. 
Já jsem čekala po svém. 
Velké dárky, které jsou zabalené si tady dávají navzájem a od Santy jsou dárky většinou nezabalené a v punčoše. Naše rodina do punčochy dávala samé praktické věci, jako kartáček na zuby s pastou, sprchový gel, nějaké sladkosti, ponožky a pyžamo. Já ještě dostala extra vůni do auta, protože Kate ví, že jsem na to ujetá. 

Rozbalování dárků trvalo asi tři hodiny, protože se poctivě čeká, až si každý dárek rozbalí, okoukne a poděkuje a teprve v ten moment někdo další může dárek rozbalit. Konečně se dostalo na to, na co jsem čekala, jídlo. Babča dělala nějakou specialitu a úplně krásně to vonělo. Když to vytáhla z trouby, kluci na to koukali chvilku a pak oznámili, že to fakt jíst nebudou. No já jako hodná a hladová holka neodmítla. Ale byla jsem hodně zklamaná taková mokrá žemlovka bez jablek a tvarohu.

Celý den se nesl ve znamení hraní s dárky. Abych nezapomněla tak na Vánoce tady bylo 83 Fahrenheit což je nějakých 27 stupňů. Opravdu krásné vánoční počasí. 






















Musím říct, že Vánoce byly opravdu štědré. Nechci tu vypisovat, co vše jsem dostala, ale myslím, že za mě utratili spoustu peněz. 

Na Silvestra jsem se rozhodla být doma. Nechtěla jsem utratit kolem 200 dolarů. Jeff byl v dobré náladě, tak vyvařoval a prozpěvoval celý večer. Vařil jeho výborné mušle a pro mě dělal i humra. Musím říct, že jsem tady přišla na chuť těm potvorám z moře vytaženým. Počkali jsme do půlnoci, popřáli si šťastný nový rok, okoukli ohňostroj a šli jsme spát. Žádná velká akce. Musím říct, že mi to hrozně vyhovovalo. Protože teď nemám moc myšlenky na nějaké velké párty. Proč? To hned vysvětlím.


Nevím, jestli jsem v nějakém z minulých článků zmínila, že Kate moje hostmum je těhotná. Nového prcka očekávají v dubnu. Hodně dlouho jsem přemýšlela, co budu dělat dál. Rozhodla jsem se prodloužit o devět měsiců ale na jiném místě. Takže od té doby co jsem se vrátila z Kuby, jsem znova v matchingu a hledám novou rodinu. A jestli si myslíte, že tentokrát je to jednodušší tak jste na omylu. Jsem ještě víc vybíravějš,í než jsem byla v loňském roce. Moje rodina z Texasu byla 27 rodina, se kterou jsem mluvila. K tomu to dni jsem už na čísle 42. Ale doufejme, že se už blýská na lepší časy.. Tedy rodiny. 

Snad příště už oznámím, kam se stěhuji.

XoXo Petra

Žádné komentáře:

Okomentovat