Matching
Rodina číslo 21. Ano, správně. Už jsem komunikovala s 21 rodinami a stále nic. Začínám být docela bezradná. Holky kolem mě se matchují s pátou nebo osmou rodinou a já jsem u čísla 21 a pořád nic. Ne že by všechny rodiny byly tak špatné. Ale. Prostě to asi nebyly rodiny pro mě. Buď bydlí absolutně mimo civilizaci, nebo mají sedm dětí. Když už všechno vypadá nadějně tak mi řeknou, že by au-pair chtěli v únoru nebo v dubnu. Nechápu, proč jsem musela vyplňovat v dotazníku timing, když mám na profilu rodiny se zcela odlišným timingem, než jaký potřebuji já. Rodina 21. se mi hodně líbí, žijí v Texasu, ale původem jsou z New Jersey. Mají dva kluky (6 a 8) a tatínek pracuje jako pirát. Možná bych jednoho dnes mohla najít Černou perlu :D. Včera tj 4. 1. jsme spolu měli skype. Hrozně sympatický fajn lidi kolem 40. Ale narovinu mi řekli, že mají další holky, se kterými budou skypovat. O tuhle rodinku opravdu stojím tak bych byla moc ráda, kdyby to vyšlo a já už měla stanovený datum odjezdu.
Já jsem zpátky v UK. Odpočítávám posledních 26 dní. Je hrozné, jak čas letí. Pamatuji si, když jsem vloni v březnu odjížděla „jenom“ na šest měsíců do Anglie zlepšit si angličtinu. Teď jsem tu již desátý měsíc a chystám se na svoje roční dobrodružství v USA. Doufejme, které započne v Texasu. Ježiš jak já bych chtěla tuhle rodinu. No nic, nebudeme si nic malovat. To jsem zase odbočila. V Anglii mě teď čeká velké balení mých všech krámů, do toho mi ještě přijedou rodiče na celodenní výlet po Londýně. Myslím, že si převážně užijí metro. A pak mi zbudou jen dva víkend tady v UK. Ach jo. Vím, že se sem vždycky mohu vrátit. Vím, že se svojí rodinou budu navždy v kontaktu, ale už to nikdy nebude takové, jako je to právě teď. Jsem tu s přáteli, kteří tu nebudou navždy. Buď se vrátí do svých zemí, odstěhují do Londýna nebo odjedou poznávat svět. Bude těžké se všemi zůstat v kontaktu.
Doufám, že můj další příspěvek bude, že už mám novou skvělou hostitelskou rodinu z USA.
Pac a pusu <3
Já jsem zpátky v UK. Odpočítávám posledních 26 dní. Je hrozné, jak čas letí. Pamatuji si, když jsem vloni v březnu odjížděla „jenom“ na šest měsíců do Anglie zlepšit si angličtinu. Teď jsem tu již desátý měsíc a chystám se na svoje roční dobrodružství v USA. Doufejme, které započne v Texasu. Ježiš jak já bych chtěla tuhle rodinu. No nic, nebudeme si nic malovat. To jsem zase odbočila. V Anglii mě teď čeká velké balení mých všech krámů, do toho mi ještě přijedou rodiče na celodenní výlet po Londýně. Myslím, že si převážně užijí metro. A pak mi zbudou jen dva víkend tady v UK. Ach jo. Vím, že se sem vždycky mohu vrátit. Vím, že se svojí rodinou budu navždy v kontaktu, ale už to nikdy nebude takové, jako je to právě teď. Jsem tu s přáteli, kteří tu nebudou navždy. Buď se vrátí do svých zemí, odstěhují do Londýna nebo odjedou poznávat svět. Bude těžké se všemi zůstat v kontaktu.
Doufám, že můj další příspěvek bude, že už mám novou skvělou hostitelskou rodinu z USA.
Pac a pusu <3
Žádné komentáře:
Okomentovat