Daily routine - Denní rutina
Ani by mě nenapadlo, že můj blog bude číst někdo jiný kromě mojí mamky a bráchy, kterého k tomu nutím. Ale asi se opravdu takový jedinci (čti blázni) najdou. Takže je tu jeden článek přímo na přání. Vlastně mě teď napadá, že jsme sousedi, co Pepo. :-)
Pepa chtěl popsat, jak vypadá můj den, co dělají mojí hostrodiče a tak všechno kolem.
Takže ráno vstanu a opařím se čajem. Kecám. Trapný co :D
Vstávám trochu po půl sedmé. Jako správný Američan začínám svůj den sprchou. Posnídám svou oblíbenou ovesnou kaši s ovocem a začnu připravovat lunch boxy pro kluky do školy. Pro mě to přijde jako něco nepochopitelného ale děti tu nechodí na obědy do školní jídelny. Škola (alespoň ty dvě naše kam chodí moji kluci) nezajišťují žádné jídlo ani pitný režim po celý den. Všechno musí mít kluci hezky napakované z domova. Takže hodím do lunch boxu kostku ledu na dně na to sendvič, jogurt, ovoce, kousek okurky, cheese stick (něco jako kus nějakého poloměkkého sýra – ještě jsem to raději nezkoušela ochutnávat). Děcka tady nesmí mít do školy sendvič s arašídovým máslem, protože co kdyby soused v lavici byl alergický a ten sendvič na něj skočil. Taky to moc nechápu, ale když nesmí tak nesmí. 
Mezitím co já dělám oběd pro kluky, se většinou vytratí rodiče do práce. Odchází mezi 6:45 a 7:30 takže se stane, že já je ani ráno nepotkám. HostDad pracuje jako učitel na houstonské univerzitě a HostMum pracuje pro oil company Exxon. Oba jsou šílený geologové, biologové a chemikové. Moc si s nima v tomhle oboru nepokecám.
Po půl osmé jdu probudit ty dva spáče. Kluci a já máme pokoje v prvná patře. Většinou vstávají s úsměvem. Což se docela divím, když první co uvidí, když otevřou oči je můj obličej. Sejdeme domů na snídani. F (mladší klučina 2 a půl roku) většinou snídá pancakes, které jen vyndám z mrazáku a rozmrazím v mikrovlnce. G (6 let) miluje vajíčka, takže každé ráno dělám jedno míchané vajíčko, které hodím na kukuřičnou placku, zasypu sýrem a zaliju litrem kečupu. Po rutině jako čištění zubů, oblékání a stlaní postele následuje odchod do školy někdy kolem půl deváté. Ale ne vždy se to povede. No tak co, holka z Evropy může občas přivést děti pozdě do školy, no ne. Vysadím před devátou F v day care a lehce po deváté G ve škole. Tím pro mě ta nejtěžší část dne skončila. Vracím se domů tak kolem půl desáté. 
Protože tady všichni ale opravdu všichni běhají tak jsem musela začít i já. Většinou si jdu zaběhat hned, co se vrátím ze školy. Často místo běhání se jedu podívat do obchoďáku a říkám si jak je možné že je tady většina věcí o tolik levnějších než u nás nebo u vás. Určitě tady nejsou levnější potraviny, ale co se týká kvality a zpracování tak to se máme ještě co učit. Jinak je tu na každém kroku Walmart nebo Target, kde se dají sehnat opravdu levné věci všeho druhu, a myslím, že ty potraviny jsou tam cenově srovnatelné s ČR. Ale nemůžu říct, že bych to nějak extra zkoumala. Někdy kolem jedné začnu připravovat večeři. Rodina jí velmi zdravě a zatím mi vyhovuje, jak se stravují. Uklidím nádobí a kuchyň. V 4:30 vyrazím pro kluky do školy, po cestě se obvykle stavíme tak na půl hodiny do parku. Domů přijíždíme všichni v podstatě stejně v půl šesté. Já nebo hostmum hodíme večeři do trouby a užíváme si dál skvělého počasí venku. Společně povečeříme (moje rodina je věřící takže se každý večer před večeří společně pomodlí – když hostmum není doma tak to hostdad hodně odflákne). Po večeři kluci uklidí ze stolu a já mám padla. Většinou zůstáváme všichni společně venku. Kluci mají v 8:00 večerku.
Tak jak jste si mohli přečíst tak se tady opravdu moc nepředřu. Každý týden dostávám 200 dolarů resp. 195,75. Moje rodina platí ještě extra můj paušál a benzín. Jezdím všude autem, bez auta bych tu byla úplně odřízlá. V Texasu snad skoro vůbec neexistuje veřejná doprava.
Rodina platila 8000 dolarů jako vstupní poplatek a následně každých 51 týdnů platí 200 dolarů pro au pair. Takže nejsme úplně nejlevnější záležitost ale rozhodně levnější než místní chůva.
Tak jak jste si mohli přečíst tak se tady opravdu moc nepředřu. Každý týden dostávám 200 dolarů resp. 195,75. Moje rodina platí ještě extra můj paušál a benzín. Jezdím všude autem, bez auta bych tu byla úplně odřízlá. V Texasu snad skoro vůbec neexistuje veřejná doprava.
Rodina platila 8000 dolarů jako vstupní poplatek a následně každých 51 týdnů platí 200 dolarů pro au pair. Takže nejsme úplně nejlevnější záležitost ale rozhodně levnější než místní chůva.
Ještě jsou tu dvě zajímavé věci jídlo a US men. Pokud tu hledáte chlapa typu Standa Berkovec tak vůbec nemáte šanci. Na všechno si někoho najmou (zahradník, uklízečka, smontování nábytku, čištění okapu prostě všechno. Když jsme na zahradě chtěla umýt auto tak na mě koukali, jak na blázna proč nezavolám Carlosem. Tak Carlos přijel a umyl auto).
A jídlo. No tak to je kapitovala sama pro sebe. Ale než vypisovat to co už bylo dávno řečené vám sem dám dva odkazy na Dana a Kubu, kteří jsou také ve státech jako au pair.
Americké sladkosti:
Americké jídlo:
Žádné komentáře:
Okomentovat